O misi

Curiosity je jádrem mise NASA Mars Science Laboratory (MSL). V době startu v roce 2011 to bylo největší a nejschopnější vozítko, jaké kdy bylo vysláno k Marsu. Jeho hlavním úkolem je zjistit, zda v kráteru Gale kdy panovaly podmínky vhodné pro mikrobiální život.

Rychlá fakta

Typ mise: Vozítko (Mars Science Laboratory)
Start: 26. listopadu 2011 · Cape Canaveral, raketa Atlas V 541
Přistání: 6. srpna 2012
Místo přistání: kráter Gale (bod „Bradbury Landing“)
Hlavní cíl: zjistit, zda byl Mars kdy obyvatelný pro mikroby
Rozměry: ≈ 3 × 2,7 × 2,2 m — velikost malého SUV
Dosah robotické paže: ≈ 2,2 m
Hmotnost: 899 kg (na Zemi)
Napájení: radioizotopový generátor MMRTG (plutonium-238)
Počet kamer: 17
Stav: aktivní mise

3D model roveru

Interaktivní model Curiosity od NASA — tažením myši roverem otáčíš, kolečkem přibližuješ a oddaluješ.

Načítám 3D model… (přibližně 11 MB)

Model: NASA/JPL-Caltech (public domain). Stažení modelu je kvůli velikosti pomalejší. Stránka modelu na webu NASA

Přehled mise

Curiosity je součástí mise Mars Science Laboratory. Přistálo 6. srpna 2012 v kráteru Gale a od té doby slouží jako pojízdná geologická laboratoř: má odpružení typu rocker-bogie, laser na odpařování hornin, vrták na odběr vzorků a řadu kamer.

Vozítko nezkoumá živé organismy, ale prostředí — hledá stopy po vodě, organických látkách a minerálech, které prozrazují, jestli mohl být Mars v dávné minulosti obyvatelný. Už první roky mise potvrdily chemické a minerální doklady o dávném obyvatelném prostředí.

Cíle mise

Vědecké cíle MSL se dělí do čtyř skupin — od pátrání po stavebních kamenech života až po měření radiace pro budoucí lidské výpravy:

Biologie: zmapovat organické sloučeniny uhlíku a chemické prvky nezbytné pro život (uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor, síra) a hledat stopy případných biologických procesů.
Geologie a chemie: určit složení povrchu a podpovrchových vrstev a objasnit, jaké procesy horniny a půdu vytvořily a přetvořily.
Planetární procesy: posoudit dlouhodobý vývoj atmosféry a zjistit dnešní rozložení a koloběh vody a oxidu uhličitého.
Radiace: změřit spektrum záření na povrchu (kosmické záření i sluneční částice) jako podklad pro budoucí lidské mise.

Přistání — „sedm minut hrůzy“

Protože je Curiosity příliš těžké na přistání na airbagech, použila NASA nový manévr s „nebeským jeřábem“ (sky crane): pouzdro brzdil štít a padák, u povrchu se zapálily brzdicí motory a raketový stupeň spustil vozítko na lanech přímo na kola. Celý sestup atmosférou trval zhruba sedm minut a probíhal plně automaticky, protože rádiový signál na Zemi má z Marsu mnohaminutové zpoždění.

Přístroje a kamery

Curiosity nese deset vědeckých přístrojů a celkem 17 kamer — od širokoúhlých navigačních až po makro objektiv na robotické paži:

Mastcam: Dvojice barevných kamer na stožáru pro snímky a video krajiny a geologie.
ChemCam: Laser, který na dálku odpaří kousek horniny, a spektrometr, jenž ze záblesku určí její složení.
MAHLI: Makro kamera na paži (Mars Hand Lens Imager) s LED osvětlením pro detailní záběry hornin z těsné blízkosti.
MARDI: Kamera, která během sestupu (Mars Descent Imager) natáčela přibližující se místo přistání.
APXS: Spektrometr (Alpha Particle X-ray Spectrometer) měřící prvkové složení hornin a půdy.
CheMin: Rentgenová difrakce a fluorescence (Chemistry & Mineralogy) určující minerály v odebraných vzorcích.
SAM: Chemická laboratoř (Sample Analysis at Mars) hledající organické látky a analyzující plyny v horninách i atmosféře.
RAD: Detektor radiace (Radiation Assessment Detector), důležitý i pro plánování budoucích lidských misí.
DAN: Přístroj (Dynamic Albedo of Neutrons) pátrající po vodě a ledu ukrytém pod povrchem.
REMS: Meteorologická stanice (Rover Environmental Monitoring Station) měřící teplotu, tlak, vlhkost, vítr a UV záření.

Sedmnáct kamer

Curiosity má na palubě 17 kamer — nejvíc ze všech planetárních misí NASA. Dělí se na inženýrské, které slouží k bezpečné jízdě, a vědecké, jimiž rover zkoumá horniny a krajinu. Na obrázku NASA je jejich rozmístění (popisky v obrázku jsou anglicky):

Nákres roveru Curiosity s vyznačenou polohou všech 17 kamer — Kresba NASA s vyznačenou polohou všech 17 kamer roveru — modře inženýrské (navigační a protikolizní), zeleně vědecké. (NASA/JPL-Caltech/MSSS)

8× Hazcam (protikolizní kamery) — černobílé, čtyři vpředu a čtyři vzadu; hlídají překážky těsně u kol.
4× Navcam (navigační kamery) — dva stereoskopické páry na hlavě stožáru pro plánování jízdy.
2× Mastcam — barevné vědecké kamery s ohniskem 34 mm a 100 mm pro snímky a video.
1× ChemCam RMI — teleobjektiv u laseru, který snímá detail zasaženého místa.
1× MAHLI — makro kamera („lupa“) na robotické paži.
1× MARDI — kamera mířící dolů, která natáčela sestup a přistání.

Klíčové objevy

Kráter Gale byl v dávné minulosti prostředím vhodným pro život — Curiosity našlo doklady o někdejším sladkovodním jezeře.
Vrták na konci paže odebral desítky vzorků práškové horniny (k poslednímu údaji NASA 42).
Ve vzorku „Cumberland“ přístroj SAM objevil dosud největší organické molekuly nalezené na Marsu — dekan, undekan a dodekan.
Měření zachytila sezónní změny množství metanu v atmosféře.
Vozítko narazilo na krystaly čisté síry, stopy po dávných písečných bouřích a „boxwork“ útvary připomínající pavučiny.
Detektor RAD změřil radiaci na povrchu i cestou k Marsu — klíčový údaj pro budoucí lidské výpravy.

Původ jména

Jméno „Curiosity“ (zvědavost) vzešlo z veřejné studentské soutěže NASA. Vítězný návrh v roce 2009 poslala tehdy dvanáctiletá Clara Ma.

Stav mise

Mise je stále aktivní — Curiosity pokračuje ve výstupu po vrstvách hory Aeolis Mons (Mount Sharp) uprostřed kráteru Gale a posílá na Zemi nová data i snímky. Tato aplikace zobrazuje poslední veřejně dostupná data NASA, nikoliv živou telemetrii.